má to cenu?

Ahoj...po dlouhé pauze kterou jsem si musela naordinovat z důvodu stáleho myšlení na anorexii se vám moc omlouvám za takové čekání...neměla jsem čas psát..neměla jsem náladu ani sílu..musela jsem sinajít jiné záliby, protože moje přemýšlení nad anorexií došlo až k tomu, že jsem si říkala že ji chci zpět...ještě pořád jsem od toho tolik neupustila...zjednoho prostého důvodu...ta vláda!!! ta moc...ta moc nad sebesamým...ovládáte své tělo...ovládáte své chutě co si sníte a nesníte..co si můžete dovolit...radostné bušení srdce nad každým odmítnutým jídlem kdy  řeknete to libězvučné ,,NE'' to chci zpět...chci se ovládat..z mých cca 69 kil...mám dnes 64...nevím čím to...nějak mě přešla chuť se nacpávat dokud mě nebolí břicho..malé porce, mlsání sem si taky dost odpustila...je to zvláštní ale těší mě to..ale mrzí mě to jak jsem se vykašlala na blog, sama vím jaké to je když některá z vás tak dlouho nic nepíšete a já jsem pak nervozní,..proto se ještě jednou omlouvám a budu se snažit sem chodit častěji.)